Historie obce

POLOHA OBCE
Obec se rozkládá podél silnice spojující město Vyškov, Blansko a na pomyslné hranici Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Obec leží na náhorní plošině Drahanské vrchoviny v mírně rozlehlém údolí. V okolí obce se rozprostírají smíšené a listnaté lesy. Jižním směrem nedaleko obce je přírodní park Rakovecké údolí. Na severním okraji obce je z dálky viditelný zděný větrný mlýn holandského typu s unikátní Halladayovou turbínou.

PRVNÍ PÍSEMNÁ ZMÍNKA
Poprvé je obec Ruprechtov úředně uváděna v roce 1466, a to v seznamu vsí račického panství, které v té době zdědila moravská šlechtična Kunka z Kravař po svém otci Jiřím, posledním mužském potomku tohoto rodu. Rod pánů z Kravař vlastnil Račické panství a tedy i vesnici Ruprechtov 80 roků. Tedy první zmínka o obci je v záznamech z období, kdy v Čechách a na Moravě vládl Fridrich, poručník krále Ladislava Pohrobka.

Druhá zmínka o Ruprechtově pochází z roku 1511, kdy prodával podílník paní Kunky z Kravař, Ladislav z Boskovic račické panství i s Ruprechtovem svým čtyřem bratřím z Boskovic. Další, třetí zmínka je z roku 1562, kdy Jindřich Dobeš Černohorský z Boskovic přenechal hrad a městečko Račice včetně vsí Pístovice, Ježkovice, Drnovice a pusté vsi Vilémov a Sokolí, Janu Jindřichu Černohorskému. V roce 1568 bylo račické panství i s Ruprechtovem prodáno Hanuši Haugvicovi Petřvaldskému z Biskupic, jehož syn, v té době vysoký císařský úředník, přestavěl středověký hrad Račice na zámek do soudobé podoby v raně renesančním slohu.

Ruprechtov byl dlouhou dobu vlastně jen panský dvůr, ale v roce 1571, za vlády císaře Maxmiliána II. už měl svého rychtáře, bývalého majitele habrovanského panství, Jana Dobčanského mladšího ze Zdenína. V tomto roce si stěžoval u zemského soudu v Brně podomský svobodný pán Vilém Jedovnický ze Želetavy na to, že ruprechtovští poddaní Hanuše Haugvice pasou dobytek v lesích kolem Kuchlova, Vilémova a Hamlíkova. V této žalobě jsou poprvé uvedena jména některých ruprechtovských usedlíků, například Jana Šoustala, Václava Čela, Vítka Juralů. V souvislosti s touto žalobou je uváděna i žaloba následující v roce 1572, kterou podal Hanuš Haugvic svobodného pána Viléma Jedovnického, že zabil na svém dvoře bez důvodu Pavla, syna Václava Čely z Ruprechtova. I u tohoto sporu jsou uvedeni svědci Jan Šoustal a Tomáš Sokol, osadníci z Ruprechtova.

Pozdějším majitelem Ruprechtova byl Bernard Petřvalský z Petřvaldu, jemu bylo račické panství konfiskováno a prodáno Karlu Willingerovi ze Schönnenperku. Od r. 1670 vlastnil Ruprechtov rod Braidů, od r. 1735 rod Magniů, pak opět Braidové až do r. 1801. Po nich patřilo panství Haynischům, Huskům, Eduardu Mundymu, r. 1874 Palmům a od r. 1894 Schollerům. Škola byla v obci postavena již v r. 1870. Koncem 19. století byl Ruprechtov vesnicí tkalců. Tkalcovství je spojeno s rodinou Bruchovou v Podomí a Beyerovou v Krásensku. Za 2. sv. války nebyl Ruprechtov vystěhován. Po válce byl postaven kostel, mateřská škola a kulturní dům.

Text převzat z úpravami z knihy "Krajina příběhů: Drahanská vrchovina". ISBN978-80-906273-1-4, infomrace budeme dále rozšiřovat.